Říká Ti, že jsi jedinečná/ý?

Že Tě miluje?

Že Tě nikdy nikdo nebude milovat tak jako on/a? Protože, kdo by to s Tebou vydržel?

Věříš mu/jí, stejně jako jsem před lety věřila já. Chtěla jsem věřit. Byl to můj muž. Ten, kdo mě měl nejvíc milovat. Já byla jeho ženou, matkou jeho dětí. Tou, kterou si s velkou slávou bral z lásky, alespoň tak mi to tenkrát říkal.

Ale pak se všechno změnilo a z lásky, která měla přetrvat na věky, se stal pokřivený paskvil plný strachu, bolesti, ponižování.

Slzy radosti, vystřídaly hořké slzy bolesti a hrůzy z toho, co přinese další den. Jesli budu mít pro děti alespoň nějaké jídlo, jestli dokážu vydělat nějaké peníze a zaplatit nájem, který mi až příliš bolestně každý měsíc připomínal to, co jsem se snažila nevidět.

Byla jsem vyděšená. To, co ale bylo nejhorší, byl stud, který jsem pociťovala. Styděla jsem se za to, do jaké situace jsem sebe a děti dostala. Styděla jsem se tak moc, že jsem si nedokázala říct o pomoc. A tak jsem den za dnem prožívala hrůzu domácího násilí a postupně přicházela o zbytky síly, které mi ještě zůstaly.

......seděla jsem v potemnělém bytě a děti už spaly. Naslouchala jsem jejich tichému oddychování a rozhodla se, že musím něco udělat! Že nedopustím, aby můj příběh jen tak prolétl životem bez toho, aniž by se nedotkl srdcí těch, kteří ten krok do bezpečí, krok zpátky k sobě, ke své hodnotě, hrdosti, k sebelásce a sebeúctě mají teprve před sebou.

Tehdy jsem se rozhodla, že o svém příběhu napíšu knihu. Noční oblohu protkaly stovky zářících hvězd a mně poprvé napadla myšlenka na knihu, kterou máš právě teď možnost číst. Pocítila jsem obrovský příval vděčnosti. Bylo to tak silné a zároveň, po letech strachu, tak nové. Věděla jsem s jistotou, že pokud má kniha, můj příběh, pomůže alespoň jediné ženě, jednomu muži, bude mít, všechno to, čím jsem prošla, skutečný smysl.

A Ty si teď ten příběh, který pomohl už mnoha ženám a dokonce i mužům před Tebou, můžeš přečíst taky.

Nepřeji Ti nic víc, než to, ať najdeš sílu, kterou právě teď v tuto chvíli potřebuješ, abys mohl/a udělat jeden z nejdůležitějších kroků ve svém životě.

A pokud nejsi přímo tím, pro koho jsou výše uvedená slova určená, ale chceš pomoci někomu, kdo si sám poradit neumí, přečti si ji taky. Je to důležitý střípek ve skládačce, kterou je třeba velmi opatrně sestavit znovu dohromady. Lidé v toxických vztazích mají "vymytý mozek". A tak ve chvílích, kdy budeš mít chuť vstát a "profackovat" mě za to, že jsem byla tak "hloupá", popřemýšlej o tom, že každý máme své cesty, kterými potřebujeme projít, i když si u toho občas pořádně odřeme kolena.

Já odpustila, sobě i M. A pokud jsem to dokázala já, není potřeba kohokoliv z příběhu dál soudit. Každý jsme v této fázi života hráli role, které jsme přijali. Byla to velmi cenná lekce, na kterou lze pohlížet z mnoha úrovní. Jaká bude ta Tvá?

Dlouho jsem zvažovala, zda knihu znovu zpřístupnit. Nechtěla jsem, měla jsem pocit, že mi to již nepřísluší. Každý jsme po letech již jinde. Každý jsme jinde šťastný. Ale stále se ozývají čtenáři, kterým kniha pomohla. Objevují se nové příběhy. A tak ji tedy znovu pouštím do světa. S díky a velkou pokorou. A Tebe, můj drahý čtenáři, prosím o totéž. Tato kniha není jen obyčejný příběh. Je to hluboká osobní zpověď, plná syrových emocí, překvapivých zvratů a životních lekcí. Není to jen kniha. Je to průvodce temnotou toxických vztahů. Dodá Ti odvahu udělat změnu, ať jsi v jakékoliv fázi destruktivního vztahu. A pokud máš někoho blízkého, kdo právě prochází peklem závislostní lásky, dá Ti pochopení a nástroje, jak mu pomoci.